Čtyřsetstránková monografie významné české fotografky Libuše Jarcovjákové představuje osobitý undergroundový portrét, reflektující období mezi lety 1971 a 1987. V černobílé normalizační všednosti Jarcovjáková drze překračuje hranice škrobenosti, společenských stereotypů i dobrých mravů. Kniha vznikla v nakladatelství wo-men.
Publikace v sobě prolíná dvě tvůrčí roviny – fotografickou a literární. Umělecký výstup je pak sofistikovanou symbiózou obou těchto rovin. Grafická koncepce reflektuje formu deníku, kdy nastavený layout provází čtenáře sedmnácti roky života autorky. Kontrastuje v nich formální i obsahová křehkost textu se sebevědomou fotografií. Obálka se skládá ze tří vrstev – vnější část tvoří stříbrný vzkaz psaný rukou, vnitřní strana přebalu je negativ a obálka pak pozitiv. Po překrytí pozitivu a negativu vzniká černá plocha. Více než 400 stran knihy je zavěšeno do desek z tuhé lepenky, s rovným hřbetem. Preciznost knižní úpravy podtrhuje špičkové polygrafické zpracování.
© Artbureau 2024